Akce, kendóKomentáře nejsou povolené u textu s názvem Martin Fritz z Nozomi dojo stříbrný na Mistrovství Evropy v kendó
Ač v Kokki dódžó se kendó věnujeme velmi okrajově, rád bych zmínil skutečnost, že na víkendovém Mistrovství Evropy v kendó v Budapešti se povedlo pro Českou Republiku vybojovat stříbrnou medaili v kategorii mužů. Podařilo se to Martinovi Fritzovi z královohradeckého Nozomi dódžó. Martin dle výsledků vyhrál svojí základní skupinu (porazil Andrauševiče z Černé hory, Nakabajašiho z Francie). Pak ve vyřazovacích bojích zvítězil nad Vukšanovičem ze Srbska, Barnardem z Velké Británie, ve čtvrtfinále porazil Maďara Szegofy, v semifinále Maemota z Belgie (loňský Mistr Evropy) a ve finále až v prodloužení prohrál s francouzským reprezentantem Itó (loni 3.na Mistrovství Evropy).
Martin Fritz při závěrečném vyhlášení medailistů - zdroj FCB Sandómon Praha
Velice gratulujeme k tomuto vybojovanému umístění. Je o to cennější sportovní výsledek, že umístění bylo v kategorii mužů, kde je jen jedna kategorie v jednotlivcích – bez rozdílu technických stupňů, kde startují ti nejlepší kendisté z nejlepších v Evropě. Dle jmen je patrno, že několik z nich má japonské kořeny. Na vysvětlenou by bylo vhodné napsat, že třeba v iaidó nebo džódó jsou též podkategorie dle stupňů závodníků (např. do 6.danu, do 5.danu, do …, bez stupně dan) a každá z nich má svého Mistra Evropy a medailisty).
Zde je odkaz na video z finálového zápasu Fritz (Česká republika) – Itó (Francie):
Dalším kendistům – juniorům, juniorskému týmu, mužúm i týmu mužů z České republiky se podařilo posbírat vítězství v mnoha zápasech. Ondřej Havelka (kategorie juniorů) a Prokop Šimek (kategorie mužů) získali ocenění o Nejlepšího bojového ducha ve svých kategoriích. Dva z našich juniorských reprezentantů se probojovali ve své kategorii mezi nejlepších 8. V mužích Pavel Litterbach také mezi nejlepších 8. Také blahopřejeme.
Počátkem května proběhlo Kjótó taikai, každoroční událost Celojaponské federace kendó, letos 113. ročník. Učitelé vysokých stupňů z Japonska i zahraniční se sjíždějí a předvádějí formou enbu či utkání svoje kendó, iaidó, džódó a staré školy příbuzných bojových umění. Během několika dnů také Celojaponská federace kendó pořádá velmi přísné zkoušky na 8.dan v kendó, iaidó a džódó, kdy zkušku složí velmi malé procento z uchazečů. Každoročně se objeví na internetu videa a fotky z této události. Některá z nich jsou níže v odkazech.
Foto od Celojaponské federace kendó (AJKF nebo ZNKR):
Akce, kendóKomentáře nejsou povolené u textu s názvem Příprava české reprezentace kendó v Č. Budějovicích 3. – 4. 12. 2016
O prvním prosincovém víkendu proběhne v prostorách HC-Pouzar soustředění širšího výběru týmu, jehož členy jsou ti nejlepší muži, ženy a junioři ze všech českých klubů kendó. Akci pořádá kendó oddíl Kusanagikai z Budějovic.
V sobotu se chystá otevřený trénink reprezentace(10:00-13:00), pak tréninkové zápasy (14:00-19:00), v neděli pokračují tréninkové zápasy (9:00-12:00).
EDIT 5.12.2016: Sobotní otevřené cvičení vedl Jindřich Ziegelheim ze Sandómonu Praha (6.dan kendó renši). Na akci dorazili mimo Budějčáků kendisté z Brna, Bíliny, Hradce Králové, rakouského Lince, Prahy, Zlína. Z našeho Kokki dódžó též jeden člověk. Trénink byl intenzivní, velmi se mi líbil, bylo poukázáno no spousty detailů v provádění technik, mám informace na čem pracovat pro zlepšení. Díky za to.
Celá akce byla otevřena kendistům odkudkoli a též divákům z řad veřejnosti a bylo to též pojato jako podpora propagace kendó na jihu Čech. Více info nebo fotografie z akce jsou/budou ke zhlédnutí na webu či FCB Kusanagi kai https://www.facebook.com/kusanagi.cz , http://kusanagi.cz/Poděkování patří lidem z Kusanagi, jelikož díky jejich aktivitě se podobná kendó událost mohla uskutečnit.
Akce, kendóKomentáře nejsou povolené u textu s názvem Aktuální informace ke cvičení kendó v Budějovicích a okolí
V Kokki dódžó došlo v posledních dvou letech k útlumu cvičení kendó, nějaký čas před tím jsme se kendó věnovali z Kokki dódžó jen dva. Většina členů Kokki dódžó se věnuje jen iaidó, případně cvičení kendó technik s bokutó v rámci cvičení iaidó (nikoli v bógu a šinajem). Venca Máša se přestěhoval do Prahy a já měl jiné povinnosti, tak jsem svoje cvičení kendó odsunul a cvičil jen iaidó. Moje situace se nyní zlepšuje a v poslední době si čas od času chodívám zacvičit do českobudějovického oddílu Kusanagikai ( http://www.kusanagi.cz/ ). Ten před rokem ( léto 2015 ) založili Lukáš Laibrt (4.dan kendó) a Jiří Vlasatý (3.dan kendó – původem z Děčína, ale již pár let žijící na jihu Čech), kteří vzešli z Fudóšinkai České Budějovice. Své zázemí našli v tělocvičně Sokola Čtyři Dvory (část Českých Budějovic) a tam cvičí kendó. Jejich oddíl je řádným členem České federace kendó, oba mají nejvyšší technické stupně v kendó na jihu Čech, zúčastňují se kendó akcí tuzemských i zahraničních s japonskými nebo evropskými učiteli.
Několikrát jsme si tam byl zacvičit v poslední době. Byl jsem přátelsky přijat a dobře jsem si zacvičil, rady ke cvičení také dostal a musím říci, že mýma očima se z Kusanagikai stává pro kohokoli otevřené místo, kde se lze učit kendó. To na jihu Čech dosud nebylo tak úplně samozřejmé a tak jsem chtěl případným kendó zájemcům z jižních Čech či Budějovic sdělit, že je nyní tahle možnost. Cvičit tam byl také Petr Jelínek z budějovického Komeijyuku, Robert Janovský, který většinu času pobývá v Tokiu, ač je budějovický rodák. Honza Cílek se ženou Jarkou se tam jistě při svých cestách na jih Čech také budou ukazovat a jistě i časem kendisté z Velešína se připojí. Myslím si, že je pěkné, že cvičení Budó spojuje lidi. Vždyť je nás pár a spojené úsilí pomůže vybudovat silnější zázemí.
Ač se při cvičení iaidó (škol ZNKR Seitei iai, Musó šinden rjú) hodně klečí nebo pohybuje v kleče či ze sedu, je možné cvičit iaidó i s různými tělesnými postiženími. Například kata ZNKR Seitei iai oficiálně obsahují varianty kata a reihó, které je možné provádět pouze ve stoje ( pro kata Mae, Uširo, Ukenagaši, Cuka-ate a reihó Hadžime no tórei, Owari no tórei ). Má li člověk problém s koleny nebo kotníky, tak to není zásadní problém pro cvičení. Je možné „ve stoje“ také skládat i oficiální zkoušky pod hlavičkou České federace kendó nebo EKF (Evropské federace kendó). Zkouška na technický stupeň může být přiuzpůsobena tělesnému postižení.
Mám s tím malou zkušenost, obě moje kolena prodělala plastiku (náhradu) předního zkříženého vazu (úraz ze cvičení džúdó v minulosti). Cvičení iaidó v sedě a v kleče pomáhá hybnosti kolenou (nohy tím sílí, vazy v kolenou se cvičí, rozsah i uvolněnost pohybu se zvětšuje). Začátek byl složitější, postupně se stav zlepšoval, toť moje zkušenost. Je to jako vše ostatní, když se něco cvičí, tak se tomu tělo přiuzpůsobuje a zátěží se utužuje. Nicméně iaidó mohou cvičit a cvičí lidé, kteří mají skutečný tělesný hendikep. V následující částech textu se to pokusím ukázat.
V roce 2009 jsem viděl na semináři ve Villingenu (Německo) člověka z Itálie, který měl amputaci levé paže a obstojně cvičil ZNKR Seitei iai. Meč ovládal pouze pravou rukou, velmi dobře tasil, sekal, prováděl čiburi. Na saje (pochva meče) měl udělaný nástavec a byl sám schopen pěkně provést zasunutí čepele do pochvy. Jeho kata nebyla o nic horší ani lepší než u zbytku. Učitelé se nad jeho hendikepem nikterak nepozastavovali a ve cvičení mu opravovali podobné věci jako zbytku cvičících a přísní na něj byli také obdobně jako na ostatní.
Jak je vidno, forma cvičení se dá hendikepu přiuzpůsobit.
Zřejmě i v kendó bude podobná situace s možností cvičení přiuzpůsobit tělesnému hendikepu. To je vidno na videích s Henrym Smallsem z Havaje, který má amputované obě končetiny po úrazu v dětství:
Dalším příkladem byl Dr. Gordon Warner. Američan, jenž před 2.sv.válkou cvičil džúdó, kendó, iaidó v Kalifornii a v Japonsku. Během jeho služby v armádě (boj na ostrově Bougainville v Pacifiku během 2.sv. války) přišel o levou nohu pod kyčlí a po skončení války opět pokračoval ve cvičení kendó. Později získal od Celojaponské federace kendó stupně 7.dan kjóši kendó a 6.dan iaidó. Více info o tomto muži v anglickém článku článek http://kenshi247.net/blog/2009/08/07/gordon-warner/
Ze stejného článku pocházejí i fotografie Dr. Gordona Warnera níže.
Dr. Gordon Warner v kendó bógu
Další příklad video japonského chlapce (kendisty) bez pravé ruky:
PS: sice to nepatří do toho článku, ale chci to někam napsat. Na Kendo´ se setkávám s panem učitelem Saito´(6.dan) – 63 let, který je od našeho setkání stabilně velice laskavý jak jen to starší Japonec umí projevit. Také mě neustále školí v mém dýchání, seme a vůli vrhnout se celou bytostí do akce. Tento pán v padesáti a něco letech ochrnul díky mrtvici na celou pravou polovinu těla. Po návratu z nemocnice, kdy mu nedávali lékaři naději, začal nejdříve pomalu chodit, poté pomalu cvičit s bokuto´ techniky a postupem času se dostal do dnešního stadia, kdy pro něj takový zbrklý cucák jako já není skoro žádná výzva. Pro mě je toto jeden z nejlepších příběhů, který jsem zatím slyšel. V jeho postoji k životu není jediná známka sebelítosti či zatrpklosti. Potvrzuje to mé naděje, že síla lidského ducha je bezmezná a moc mysli daleko přesahuje naši tělesnou schránku.
Dalších příkladů z různých budó bude jistě více, jak je vidno možností, jak cvičit s postižením je velmi mnoho.
Proč vlastně dnes o tom všem tady píši? Na našem webu máme v sekci Kokki dódžó uvedeno: Dveře do našeho dojo jsou otevřeny. Ti kteří chtějí své úsilí připojit k našemu a sledovat cestu meče, i ti kdo jsou jednoduše zvědaví, jsou kdykoli vítáni. Cvičit či se jen podívat, může přijít jakýkoliv seriozní zájemce – mládež, muži a ženy bez omezení věku, osoby s tělesným postižením.
Kdyby někdo s tělesným postižením či vysokým věkem měl o cvičení iaidó u nás zájem, je zván. Máte-li ostych, překonejte jej prosím a neváhejte nás kontaktovat. Nalezneme vhodný způsob cvičení iaidó, aby pro vás bylo cvičení přínosem. Začít se dá kdykoli a posilovat svoje tělo, zlepšovat jeho ovládání a uklidňovat svoje myšlení také. Poplatky za cvičení u nás nejsou velké cca 500 Kč ročně (vše je poplatek za členství v Sokole Boršov, kde cvičíme).
Briza
