Kjótó taikai 2013

Akce, iaidó, Japonsko, kendó, korjú Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Kjótó taikai 2013

Celojaponská federace kendó ( AJKF nebo ze zkratka japonských slov ZNKR ) každý rok počátkem května pořádá v Kjótu svoje taikai. Při akci je možno vidět kendó zápasy, iaidó a džódó, korjú demonstrace učitelú z Japonska i ostatních koutů světa, ZNKR zkoušky na učitelské stupně kjóši, hanši i 8.dan (nejvyšší udělovaný dan stupeň v ZNKR).

Na youtubu se každoročně objevují od návštěvníků videa z této akce. Přidám sem nějaké odkazy a popřípadě i časem budu doplňovat:
Kyoto Taikai 2013 Jamazaki sensei – otevírací ZNKR iai enbu k iai enbu dalších učitelů:
http://www.youtube.com/watch?v=q_BZj4Sg45o

Kyoto Taikai 2013 – Sato Sensei, Matsuoka Sensei and Ito Sensei
http://www.youtube.com/watch?v=bc8w-l5Bnes

Kyoto Taikai 2013 Išido sensei:
http://www.youtube.com/watch?v=iJCf2wUyaso

Kyoto Taikai 2013 iai enbu dalších učitelů:
http://www.youtube.com/watch?v=L_Fmg4ZW8Mg

Kendó enbu zápasy:
http://www.youtube.com/user/SatoriNihon

Různá enbu (kendó, iaidó, džódó) od uživatele hickster5000 :
http://www.youtube.com/user/hickster5000

Na stránkách ZNKR se objevil seznam nových 8.danů (ve formátu Jméno prefektury, jméno název, věk):
Iaidó:
Saitama, Ono Ryuichi Sawa, 51
Ibaraki, Yamazaki Akimasa, 53
Gunma, Kobori Yasuyuki, 55
Hyogo, Akira Matsumoto, 57
Yamagata, Suzuki Seiwa, 59
Gifu, 参川 憲昭 ???? Noriaki, 63
Kochi, Hatanaka Shinichi, 66

hanši titul obdržel Mijazaki Kentaró z Nagasaki

Kendó:
Tokio, Tetsuo Tominaga, 46
Chiba, Sakaki 悌 宏, 49
Kagawa, Okpo Kanji, 49
Aichi, Yamada Hisao, 51
Hokkaido, Iwase Ken, 51
Kumamoto, Yoichi Sawada, 53
Osaka, Kiyoshi Nishikawa, 60

Z 1011 uchazečů složilo 7 – úspěšnost 0.7%

Džódó:
Miyagi, Murakami Naotaka, 62

Ve výsledkách uspěšných uchazečů zkoušek v iaidó a džódó odhaduji na stupeň kjóši je uvedeno jméno Karla Danneckera z Německa. Nepovedlo se mi to kvalitně přeložit, tak je to bez záruky.

Zdroj informací http://www.kendo.or.jp , k překladu jsem použil Google Translator nepřesnosti ve jménech jsou tedy možné.

Briza

Technica Cup 2013 v Praze

Akce, kendó Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Technica Cup 2013 v Praze

Uplynulý víkend kendisté ze Sandómonu Praha pořádali Technika Cup. Sobota byla věnovaná tréninku reprezentace ČR v kendó, který byl otevřený kendistické veřejnosti a a také zkouškám České federace kendó na kjú. V neděli pak proběhl turnaj v kendó Technika Cup.
Sobotní části se zůčastnila necelá stovka kendistů všech věkových kategorií. Naše dódžó tam bylo zastoupeno jednou osobou, nicméně jižní Čechy tam zastupovali ještě dva jiní Budějičáci z Fudóšinkai (Lukáš Laibrt a Sebastian Mráz).
Na žádost ženské reprezentace kendó vedl sobotní tréninkovou část Jindřich Ziegelheim (5.dan kendó, 3.dan iaidó). Ten se snažil přítomným předat svoje znalosti během dvou cvičení. Ač jejich cílem byla především příprava reprezentantů chystajících se na dubnové ME v kendó v Berlíně, tak dosyta si jistě zacvičil každý, kdo byl přítomen. Jindřich vždy ukázal a vysvětlil techniku a pak v trojicích se vše intenzivně procvičovalo. Člověk měl příležitost vidět, pochopit a ihned mnohokrát zkusit. Mnohá cvičení, které se tam objevily teď obohatí naše sobotní tréninky v Kokki dódžó (hlavně ty cvičení z renzoku waza).
Většinu času členové reprezentačních týmu cvičili spolu v jedné části tělocvičny. Zbytek veřejnosti cvičil stejné techniky. Nicméně byla šance si se členy reprezentace zacvičit či „potkat je v bógu proti sobě“. Dopoledne v závěru to bylo kakari geiko, kde nám dělali motodačiho. Posléze v odpolední části po wazách se všichni členové reprezentace na chvilku zase stali sudími a učili se soudcováním ippon šóbu bojů nás ostatních rozeznat a pochopit ippon. V závěru se ženská i mužská část reprezentace utkala s týmy sekládaných z ostatních přítomných kendistů. Oba zápasy týmů reprezentanti vyhráli.
Poslední sobotní částí akce byly zkoušky ČFK kendó na kjú. Ty absolvovalo odhadem asi 50 lidí všech věkových kategoríí od dětí snad šestiletých až po vyzrálé padesátníky. Snaha byla vidět u všech. Zkušební komisaři po skončení projevovali spokojenost s úrovní přípravy uchazečů a výsledek byl, že všichni zkouškami prošli.

Nedělní části, kdy probíhal turnaj jsem se nezúčastnil, ale dle Bogárny webu Kacubó Praha byly výsledky následující:

Ženy:
1. J. Cílková (SDM)
2. L. Kašíková (Brno)
3. K. Drcmánková (Olomouc) a J. Ziegelheimová (SDM Bílina)
Open:
1. M. Fritz (Nozomi)
2. J. Ziegelheimová (SDM Bílina)
3. T. Buňata (Kacubó) a J. Cílek (SDM)
Ceny za nejlepšího bojového ducha:
K. Luchesi (Olomouc) a M. Suchý (Kacubó)

Web akce:
http://sandomon.cz/technika.html

Poděkování patří členům Sandómonu Praha za perfektní přípravu a průběh akce.
Briza

Vzpomínky na vysvětlení pana Harady

Akce, iaidó, kendó, korjú, Muso šinden rjú Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Vzpomínky na vysvětlení pana Harady

Během nedávného listování v Kendó slovníku od pana Kózó Andó (Kendou Vocabulary: Kouzou Andou) jsem narazil na termín šúhari 守破離. Díky tomu jsem si vzpomněl na několik zajímavostí k tomuto i dalším tématúm, jenž nám sdělil pan Harada při svém prvním cvičení v Budějovicích v srpnu 2011. Během rozhovoru s Vláďou Hyndrákem (žákem pana Harady) jsme si řekli, že několik myšlenek či komentářů pana Harady sepíšeme a na našem webu zveřejníme. Věříme, že pohled a názory pana Harady by mohly být zajímavé pro více lidí. Budu snažit je napsat a interpretovat co nejvěrněji, tak jak jsem je pochopil a zapsal v den, kdy byly vysvětleny.

Šúhari 守破離

Hned na začátek bude asi vhodné uvést na srozuměnou vysvětlení pojmu šúhari z oficiálnějších zdrojů, věřím, že pak informace pana Harady budou srozumitelnější.

Wikipedia

Šúhari ( Kandži :守破离 Hiragana :しゅはり ) je koncept používaný v japonských bojových umění a popisuje fáze učení se dosažení mistrovství. To je také někdy aplikováno do jiných japonských oborů, jako je hra GO. Šúhari se zhruba překládá jako „nejprve naučit, pak odpojit, a nakonec překonat.“

Šú ( 守 ) „chránit“, „Poslouchat“ – tradiční moudrost – učení se základům, technice

Ha ( 破 ) „odpojit“, „odbočit“ – lámání s tradicí – odtržení se od iluzí já

Ri ( 离 ) „odejít“, „osamostatnit“ – transcendence – nejsou žádné techniky nebo poučky, všechny pohyby jsou přirozené, technika se s myslí spojila v jednotu, bez lpění na formách; překonání fyzické formy

Kózó Andó, Kendó slovník

Šúhari – tři stupně/stádia duševního postoje v učení se cesty; Šú je první stupeň, kdy přesně následuješ rady svého učitele. Ha je další stupeň, kdy dosahuješ úrovně svého učitele a nacházíš rozpory a nedostatky v jeho učení. Rozhodneš se ho nenásledovat již déle a hledáš jiné cesty. Ri je, když vstupuješ do nového stádia a nacházíš svojí vlastní školu nebo když se mysl uvolní od minulého učení.

Inoue Jošihiko, Kendó kata: podstata a použití

…Také v kendó je dobře známá nauka nazývaná šú-ha-ri. Šú odkazuje k jednání horlivého utvrzování se v učení své školy šermířství a snažící se o zvládnutí hlubokých tajemství, které jsou pravdivou podstatou školy. Ha odkazuje k jednání používající zvládnuté principy své vlastní školy a k jednání, jenž testuje a porovnává efektivnost proti jiným tradicím. V tomto průběhu se člověk musí snažit načerpat nové znalosti od mnoha rozdílných protivníků v pokusech dosažení vyšší úrovně. Ve finálním stádiu ri, musí sám přestoupit/překročit všechny hranice jednotlivých škol a stát se zosobněním principů meče.

Popřípadě vyčerpávající a velmi podrobné vysvětlení Pascala Kriegera (FEI Šintó Musó rjú)http://www.tenshin.cz/smr/texty/pojmy.htm#su-ha-ri

Pan Harada předpokládal, že jsme s tímto pojmem již obeznámeni a objasňoval spíše svůj pohled. Při vysvětlování stádia šú se odkazoval na významy slov ochraňovat a učit se. Řekl, že bychom měli studovat a ochraňovat učení svého učitele. Ochraňováním vysvětlil, že bychom všichni ze stejného dódžó měli cvičit stejným způsobem. (Zde narážel na skutečnost, že ač hodně sensejú cvičí stejný styl Musó šinden rjú, tak jejich provedení kata a způsoby se mohou i podstatně lišit.) Když prý někdo z dódžó začne cvičit odlišným způsobem než zbytek lidí, tak se síla nebo energie daného dódžó tříští a oslabuje.

Další vysvětlení k šúhari od pana Harady bylo k délce trvání jednotlivých stádií. Uvedl, že on u sebe došel k porozumění, že ve stádiu šú se pohyboval do obdržení technického stupně 8.dan kjóši. Stádium ha se odehrává na pomezí technických stupňů 8.dan kjóši-hanši. Závěrečné stádium ri je adekvátní stupni 8.dan hanši.

Pan Harada složil 8.dan ZNKR iaidó myslím v roce 2009 a má za sebou něco kolem 40 let cvičení pod vedením zkušených učitelů. Jedná se tedy poměrně o dlouhé období stupně šú (učení, ochraňování). Učil se nejdříve iaidó od pana Hakua Sagawy (9.dan ZNKR iaidó hanši). Po jeho smrti v roce 2004 si našel za učitele pana Čihira Kišimota (8.dan ZNKR iaidó hanši). Nyní se od pana Kišimota učí jak učit a dalšího učitele si již prý hledat nebude.

Smysl cvičení iaidó

Pan Harada nakreslil první den na přinesenou tabuli schéma, na kterém vysvětlil smysl cvičení iaidó. Pokusím se to zreprodukovat, nicméně výklad pana Harady k jednotlivým skutečnostem byl velmi podrobný, tak moje zprostředkování prosím berte pouze orientačně.

Cvičení iaidó zahrnuje cvičení Ki Ken Tai – srdce(ducha), techniky meče a dovedností těla. Pak pan Harada nakreslil a rozebral dvě rozdílné směřování ve cvičení:

1. naučit se, jak ovládat meč správně-korektně spolu se snahou o kikentaiči (soulad/sjednocení jednání ducha, meče, těla). V mysli není úmysl protivníkům/protivníkovi způsobit újmu/ublížit. Toto se pak projeví, že technika/pohyby jsou pak jemné, velké, klidné i silné a technika obsahuje princip džóhakjú. Způsob a technika ovládání meče směřuje k ovládnutí/kontrole situace a protivníka, ale ne k jeho bezpodmínečnému zabití či zranění. Toto jednání odkazuje na princip kacudžinken (meče dávajícího život). Tímto způsobem se pěstuje dó (cesta). Cvičením a výcvikem člověk buduje silnější tělo a zlepšuje charakter osobnosti – cvičení s mečem je tedy prostředkem k pozitivním věcem. Zlepšování harmonicky sebe jakožto člověka pomocí cvičení s mečem, je smyslem cvičení iaidó v Celojaponské federaci kendó (AJKF/ZNKR).

2. naučit se pouze technické zručnosti/dovednosti zacházet s mečem s cílem pouhého zneškodnění/zasažení protivníka. Pak technika/pohyby jsou ztuhlé, silové a příliš tvrdé. Takové cvičení pak postrádá džóhakjú. Ve cvičení tímto způsobem člověk pěstuje džucu (dovednost/schopnost).

V případě použití dovedností s cílem ublížit/vzít život jsou technika a pohyby navíc menší a rychlejší, protože v mysli je úmysl ublížit/použít meč či zabít. Smysl cvičení iai je tedy negativní/destruktivní a směřuje k sacudžinken (meče beroucího život). Při sacudžinken není džóhakjú. Pan Harada na nás apeloval, abychom se vyvarovali použití meče způsobem sacudžinken.

Nekritizovat jiné

Pan Harada vysvětlil, že je hodně podob provedení Musó Šinden rjú. Provedení jsou různá, ale iai stejné. Nemáme nikoho kritizovat. Je přínosnější spíše říct, že jeho podání je zajímavé, jak to ten člověk myslel? Pojďme se ho zeptat… Toto si máme v sobě vyřešit.

Intenzita cvičení

Pan Harada napsal v jednom dopise Vláďovi Hyndrákovi k tématu zkoušek na vyšší technické stupně svůj názor, že si myslí, že čím vyšší technický stupeň člověk má, tím je více potřeba se věnovat cvičení. Tohoto zjištění prý dosáhl během svého studia.

Při veřejném semináři v Českých Budějovicích řekl, že není nevyhnutelně nutné cvičit s mečem každý den. Že cvičení iaidó se skládá ze cvičení ducha(srdce), meče a těla. Duch a tělo se dá cvičit i bez meče. Dokonce při cvičení těla (pro naučení nového pohybu, pro změnu či pro zafixování již naučeného) je lepší cvičit bez meče. Jelikož myšlení se pak nefixuje meč, ale na pohyb těla a to je pak efektivnější způsob, jak učit tělo. Řekl, že s mečem necvičí každý den, cvičí kata též bez meče. Na závěr sdělení těchto myšlenek konstatoval, že to bylo dobré pro něj a mohlo by to třeba být dobré i pro nás.

Dódžó kun 道場訓

Další věc, která zazněla od pana Harady a stojí jistě za zmínku, bylo nabádáni nás, abychom se při usilování o přiblížení ke smyslu cvičení budó (zdokonalení našeho charakteru / stát se lepším člověkem) postarali společně o zavázání se k jakémusi kodexu chování, jenž by nám byl oporou v životě. Říkal, že ve svém dódžó mají něco podobného a že si myslí, že to má smysl. Člověk sice může dodržovat tyto věci a samozřejmě se k tomuto nemusí nikterak zavazovat. Nicméně když přijde nelehká doba, tak nějaká forma zavázání se, dá rozhodnutí dodržovat pravidla (za účelem stát se lepším člověkem) větší sílu.

Toto zřejmě není nikterak neobvyklé ve světě budó. Všimnul jsem si, že třeba členové iaidó dódžó Yaegakikai z Bruselu mají na svém webu publikovaný jejich Dodžó kun:

– Prokazuj zdvořilost, respekt a poctivost vůči ostatním.
– Rozvíjej důvěru prostřednictvím znalostí, poctivosti a síly.
– Nikdy nepoužívej násilí pro svůj osobní prospěch.
– Usiluj o dokonalost charakteru.

Nebo třeba karatisté JKA jej mají ve znění:

– Usilovat o dokonalost charakteru
– Buďte upřímní
– Vkládat maximální úsilí do všeho, co děláte
– Respektovat ostatní
– Rozvíjet sebekontrolu

Cvičencům FEI Šintó Musó rjú je od určité úrovně doporučeno dodržovat Godžó 五常 (pět ideálů 仁 džin lidskost (soucit k bližnímu), 義 gi smysl pro poctivost, povinnost a spravedlnost, 礼 rei slušnost, 智 či moudrost a 信 šin pravda ).

Na závěr

Chtěl bych napsal, že jsem byl velmi rád, že se pan Harada snažil nám osvětlit tyto informace, které se na běžných seminářích ne vždy slyší, navíc vysvětlené s jistým nadhledem stavu věci. V samotných cvičeních pan Harada kladl důraz na provedení správné, uvolněné, velké a silné techniky, na neustálé vytváření tlaku na protivníka/protivníky během cvičení kata a též na mentální i technickou připravenost či připravování se. Jeho neustále dobrá nálada, otevřenost, snaha nás naučit, ale i přísnost na druhé straně, dělaly ze společených cvičení či pobytu v jeho přítomnosti velmi podnětnou zkušenost pro moje/naše další cvičení iaidó.

Briza

Za proběhlé konzultace a připomínky k tomuto článku během vzniku patří poděkování Vláďovi Hyndrákovi.

Sensei Harada Kazuhiro na Riga taikai 2009 -zdroj blog kendó federace z Litvy http://kendo-lv.livejournal.com/4813.html

Sensei Harada Kazuhiro na Riga taikai 2009 -zdroj blog kendó federace z Lotyšska http://kendo-lv.livejournal.com/4813.html

 

 

 

 

 

 

 

 

 

IMG_5162

členové Kokki dojo s panem Haradou a paní Saitó při cvičení v Českých Budějovicích v srpnu 2011

Zde je odkaz na reportáž z návštěvy pana Harady u nás v České Republice: http://www.kokkidojo.cz/?p=1333

Jarní seminář kendó s Lukášem Laibrtem

Akce, kendó Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Jarní seminář kendó s Lukášem Laibrtem

V sobotu 2.2. jsme se zúčastnili Jarního semináře kendó s Lukášem Laibrtem (3.dan kendó), který pořádal Fudóšinkai České Budějovice. Sešlo se nás asi 12 kendistů převážně z Českých Budějovic a blízského okolí (Fudóšinkai, MJER ČR Komei Džuku Honbu dódžó, Kokki dódžó). Výjímkou byl Jirka Vlasatý z Děčína, který Lukášovi během semináře pomáhal. Jeden člověk tam cvičil kendó poprvé, zbytek lidí měl bógu a již nějaký čas kendó zřejmě cvičí.
Úvodní tříhodinou část se cvičilo povětšinou bez bógu. Lukáš vysvětlil úplné základy a během velkého množství cvičení se snažil, aby jsme držení šinaje, chůzi, fumikomi, sek, kiai a na závěr kirikaeši atd. alespoň trochu zvládli.
Po hodinové přestávce na oběd přišlo hodinové učení se prvních dvou kendó kata.
Další tři hodiny se cvičilo už v bógu. Procvičování základních technik, jejich kombinací a kirikaeši ve velkých sériích, učikomi geiko a kakari geiko, tak byly naplněny první dvě hodiny. Po krátké přestávce bylo v plánu dalších asi 40 minut závěrečné džigeiko. Nikdo moc nečekal v řadách na soupeře, takže moc času si oddechnout mezi jednotlivými zápasy nebylo. Bylo to vysilující, všichni se ale snažili vypořádat se se svými problémy a protivníkem jak mohli a vydržet až do konce. Při výkladu během semináře zaznělo nebo se cvičilo několik věcí, které jsem si velmi podobně pamatoval ze cvičení s panem Takenakou na konci loňského léta v Praze.
Seminář byl celkově zaměřen na začátečníky, jako jsem já a byl jsem rád, za množství rad a procvičení, právě těch věcí z kihonu, co mi dělají potíže. Opět jsem dostával rady především k používání boků, levé nohy a uvolněnosti, které už jsem slyšel k mému cvičení od jiných učitelů v minulosti – to svědčí o mojí neschopnosti to opravit… Fyzicky jsem se po semináři cítil značně unavený. Kůže na levém chodidle tentokrát vydržela, svaly a dech sice protestovaly, ale již méně než při cvičení s panem Takenakou nebo Horigučim – toť snad důkaz, že si tělo už na intenzivnější cvičení kendó zvyká. 🙂
Osobně musím říct, že seminář se mi velmi líbil. Kolega z Kokki dódžó Venca Máša, též znaven, se též vyjadřoval pochvalně. Další seminář s Lukášem Laibrtem by se měl konat na podzim, tak je pravděpodobné, že se opět s Vencou zúčastníme. Kendistů v Budějcích není mnoho (ač ze 3 různých dódžó), tak toto byl snad první impuls ke společnějšímu úsilí ve cvičení kendó v Českých Budějovicích.

Briza

EDIT 28.2.2012
Na stránkách oddílu Fudošinkai České Budějovice je několik fotografií ze semináře FOTOGRAFIE ZDE

Cvičení kendó v Kokki dódžó

Akce, kendó Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Cvičení kendó v Kokki dódžó

V poslední době jsme začali v Kokki dódžó cvičit také kendó. Sice skromně, scházíme se jednou týdně (povětšinou sobota ráno), za to nadšeně se snažíme přiučit k technikám iaidó i něco z kendó. Mám pocit, že to pomáhá zlepšit moje/naše iaidó a pochopit ovládání meče v širších souvislostech.

Při našem cvičení kendó se zaměřujeme na zvládnutí základů. Velké množství opakování základních technik, jejich kombinace a série kirikaeši zabírají většinu času z tréninku. Je nás jen pár, techniku si mezi sebou nevysvětlujeme. Cvičíme tak, že každý je sám sobě soudcem. Není to vůbec ideální, to je třeba přiznat. Nicméně, to jak cvičit tu či onu techniku, každý čerpá ze vzpomínek z několika málo seminářů (s učiteli z Čech nebo z Japonska), kterých jsme se loni zůčastnili. Venca Máša cvičí přes týden kendó v Praze v Kensei dódžó, tak čerpá i odtud. Čas od času se k nám na cvičení připojí Vláďa Hyndrák a snaží se nám předat to, co pobral během jeho ročního cvičení kendó na střední škole v Japonsku nebo při jeho dalších pobytech tam. Další pomoc nám prokazují přátelé ze Sandómonu Praha či Sandómonu Velešín (manželé Cílkovi či Eliška Žáčková), z nichž se někdo občas u nás zastaví a zacvičí si s námi. Také nám nabídli možnost přijet si zacvičit kendó k nim. Poslední dobou k nám na společné cvičení přicházejí přátelé z dódžó MJER ČR Komei Džuku Honbu dódžó – též z Budějovic. Těch je také poskromnu, tak myslím, že spojené síly ve cvičení kendó obě strany uvítaly. Během cvičení panuje sice přátelská atmosféra, ale cvičení je intenzivní a bez zbytečných prodlev a mluvení. Dobrá nálada, únava, propocené gi a mokrý tenugui na konci cvičení jsou toho důkazem.

Kdyby někdo z českých nebo moravských kendistů nebo třeba odkudkoli odjinud se chtěl v budoucnu našeho cvičení zúčastnit, i třeba jen jednorázově při návštěvě jižních Čech atd., tak je vítán – stačí napsat email (viz Kontakty). Budeme rádi za každou zkušenost či radu, či sdílení přítomnosti hosta na cvičení.

Briza