Během nedávného listování v Kendó slovníku od pana Kózó Andó (Kendou Vocabulary: Kouzou Andou) jsem narazil na termín šúhari 守破離. Díky tomu jsem si vzpomněl na několik zajímavostí k tomuto i dalším tématúm, jenž nám sdělil pan Harada při svém prvním cvičení v Budějovicích v srpnu 2011. Během rozhovoru s Vláďou Hyndrákem (žákem pana Harady) jsme si řekli, že několik myšlenek či komentářů pana Harady sepíšeme a na našem webu zveřejníme. Věříme, že pohled a názory pana Harady by mohly být zajímavé pro více lidí. Budu snažit je napsat a interpretovat co nejvěrněji, tak jak jsem je pochopil a zapsal v den, kdy byly vysvětleny.
Šúhari 守破離
Hned na začátek bude asi vhodné uvést na srozuměnou vysvětlení pojmu šúhari z oficiálnějších zdrojů, věřím, že pak informace pana Harady budou srozumitelnější.
Wikipedia
Šúhari ( Kandži :守破离 Hiragana :しゅはり ) je koncept používaný v japonských bojových umění a popisuje fáze učení se dosažení mistrovství. To je také někdy aplikováno do jiných japonských oborů, jako je hra GO. Šúhari se zhruba překládá jako „nejprve naučit, pak odpojit, a nakonec překonat.“
Šú ( 守 ) „chránit“, „Poslouchat“ – tradiční moudrost – učení se základům, technice
Ha ( 破 ) „odpojit“, „odbočit“ – lámání s tradicí – odtržení se od iluzí já
Ri ( 离 ) „odejít“, „osamostatnit“ – transcendence – nejsou žádné techniky nebo poučky, všechny pohyby jsou přirozené, technika se s myslí spojila v jednotu, bez lpění na formách; překonání fyzické formy
Kózó Andó, Kendó slovník
Šúhari – tři stupně/stádia duševního postoje v učení se cesty; Šú je první stupeň, kdy přesně následuješ rady svého učitele. Ha je další stupeň, kdy dosahuješ úrovně svého učitele a nacházíš rozpory a nedostatky v jeho učení. Rozhodneš se ho nenásledovat již déle a hledáš jiné cesty. Ri je, když vstupuješ do nového stádia a nacházíš svojí vlastní školu nebo když se mysl uvolní od minulého učení.
Inoue Jošihiko, Kendó kata: podstata a použití
…Také v kendó je dobře známá nauka nazývaná šú-ha-ri. Šú odkazuje k jednání horlivého utvrzování se v učení své školy šermířství a snažící se o zvládnutí hlubokých tajemství, které jsou pravdivou podstatou školy. Ha odkazuje k jednání používající zvládnuté principy své vlastní školy a k jednání, jenž testuje a porovnává efektivnost proti jiným tradicím. V tomto průběhu se člověk musí snažit načerpat nové znalosti od mnoha rozdílných protivníků v pokusech dosažení vyšší úrovně. Ve finálním stádiu ri, musí sám přestoupit/překročit všechny hranice jednotlivých škol a stát se zosobněním principů meče.
Popřípadě vyčerpávající a velmi podrobné vysvětlení Pascala Kriegera (FEI Šintó Musó rjú)http://www.tenshin.cz/smr/texty/pojmy.htm#su-ha-ri
Pan Harada předpokládal, že jsme s tímto pojmem již obeznámeni a objasňoval spíše svůj pohled. Při vysvětlování stádia šú se odkazoval na významy slov ochraňovat a učit se. Řekl, že bychom měli studovat a ochraňovat učení svého učitele. Ochraňováním vysvětlil, že bychom všichni ze stejného dódžó měli cvičit stejným způsobem. (Zde narážel na skutečnost, že ač hodně sensejú cvičí stejný styl Musó šinden rjú, tak jejich provedení kata a způsoby se mohou i podstatně lišit.) Když prý někdo z dódžó začne cvičit odlišným způsobem než zbytek lidí, tak se síla nebo energie daného dódžó tříští a oslabuje.
Další vysvětlení k šúhari od pana Harady bylo k délce trvání jednotlivých stádií. Uvedl, že on u sebe došel k porozumění, že ve stádiu šú se pohyboval do obdržení technického stupně 8.dan kjóši. Stádium ha se odehrává na pomezí technických stupňů 8.dan kjóši-hanši. Závěrečné stádium ri je adekvátní stupni 8.dan hanši.
Pan Harada složil 8.dan ZNKR iaidó myslím v roce 2009 a má za sebou něco kolem 40 let cvičení pod vedením zkušených učitelů. Jedná se tedy poměrně o dlouhé období stupně šú (učení, ochraňování). Učil se nejdříve iaidó od pana Hakua Sagawy (9.dan ZNKR iaidó hanši). Po jeho smrti v roce 2004 si našel za učitele pana Čihira Kišimota (8.dan ZNKR iaidó hanši). Nyní se od pana Kišimota učí jak učit a dalšího učitele si již prý hledat nebude.
Smysl cvičení iaidó
Pan Harada nakreslil první den na přinesenou tabuli schéma, na kterém vysvětlil smysl cvičení iaidó. Pokusím se to zreprodukovat, nicméně výklad pana Harady k jednotlivým skutečnostem byl velmi podrobný, tak moje zprostředkování prosím berte pouze orientačně.
Cvičení iaidó zahrnuje cvičení Ki Ken Tai – srdce(ducha), techniky meče a dovedností těla. Pak pan Harada nakreslil a rozebral dvě rozdílné směřování ve cvičení:
1. naučit se, jak ovládat meč správně-korektně spolu se snahou o kikentaiči (soulad/sjednocení jednání ducha, meče, těla). V mysli není úmysl protivníkům/protivníkovi způsobit újmu/ublížit. Toto se pak projeví, že technika/pohyby jsou pak jemné, velké, klidné i silné a technika obsahuje princip džóhakjú. Způsob a technika ovládání meče směřuje k ovládnutí/kontrole situace a protivníka, ale ne k jeho bezpodmínečnému zabití či zranění. Toto jednání odkazuje na princip kacudžinken (meče dávajícího život). Tímto způsobem se pěstuje dó (cesta). Cvičením a výcvikem člověk buduje silnější tělo a zlepšuje charakter osobnosti – cvičení s mečem je tedy prostředkem k pozitivním věcem. Zlepšování harmonicky sebe jakožto člověka pomocí cvičení s mečem, je smyslem cvičení iaidó v Celojaponské federaci kendó (AJKF/ZNKR).
2. naučit se pouze technické zručnosti/dovednosti zacházet s mečem s cílem pouhého zneškodnění/zasažení protivníka. Pak technika/pohyby jsou ztuhlé, silové a příliš tvrdé. Takové cvičení pak postrádá džóhakjú. Ve cvičení tímto způsobem člověk pěstuje džucu (dovednost/schopnost).
V případě použití dovedností s cílem ublížit/vzít život jsou technika a pohyby navíc menší a rychlejší, protože v mysli je úmysl ublížit/použít meč či zabít. Smysl cvičení iai je tedy negativní/destruktivní a směřuje k sacudžinken (meče beroucího život). Při sacudžinken není džóhakjú. Pan Harada na nás apeloval, abychom se vyvarovali použití meče způsobem sacudžinken.
Nekritizovat jiné
Pan Harada vysvětlil, že je hodně podob provedení Musó Šinden rjú. Provedení jsou různá, ale iai stejné. Nemáme nikoho kritizovat. Je přínosnější spíše říct, že jeho podání je zajímavé, jak to ten člověk myslel? Pojďme se ho zeptat… Toto si máme v sobě vyřešit.
Intenzita cvičení
Pan Harada napsal v jednom dopise Vláďovi Hyndrákovi k tématu zkoušek na vyšší technické stupně svůj názor, že si myslí, že čím vyšší technický stupeň člověk má, tím je více potřeba se věnovat cvičení. Tohoto zjištění prý dosáhl během svého studia.
Při veřejném semináři v Českých Budějovicích řekl, že není nevyhnutelně nutné cvičit s mečem každý den. Že cvičení iaidó se skládá ze cvičení ducha(srdce), meče a těla. Duch a tělo se dá cvičit i bez meče. Dokonce při cvičení těla (pro naučení nového pohybu, pro změnu či pro zafixování již naučeného) je lepší cvičit bez meče. Jelikož myšlení se pak nefixuje meč, ale na pohyb těla a to je pak efektivnější způsob, jak učit tělo. Řekl, že s mečem necvičí každý den, cvičí kata též bez meče. Na závěr sdělení těchto myšlenek konstatoval, že to bylo dobré pro něj a mohlo by to třeba být dobré i pro nás.
Dódžó kun 道場訓
Další věc, která zazněla od pana Harady a stojí jistě za zmínku, bylo nabádáni nás, abychom se při usilování o přiblížení ke smyslu cvičení budó (zdokonalení našeho charakteru / stát se lepším člověkem) postarali společně o zavázání se k jakémusi kodexu chování, jenž by nám byl oporou v životě. Říkal, že ve svém dódžó mají něco podobného a že si myslí, že to má smysl. Člověk sice může dodržovat tyto věci a samozřejmě se k tomuto nemusí nikterak zavazovat. Nicméně když přijde nelehká doba, tak nějaká forma zavázání se, dá rozhodnutí dodržovat pravidla (za účelem stát se lepším člověkem) větší sílu.
Toto zřejmě není nikterak neobvyklé ve světě budó. Všimnul jsem si, že třeba členové iaidó dódžó Yaegakikai z Bruselu mají na svém webu publikovaný jejich Dodžó kun:
– Prokazuj zdvořilost, respekt a poctivost vůči ostatním.
– Rozvíjej důvěru prostřednictvím znalostí, poctivosti a síly.
– Nikdy nepoužívej násilí pro svůj osobní prospěch.
– Usiluj o dokonalost charakteru.
Nebo třeba karatisté JKA jej mají ve znění:
– Usilovat o dokonalost charakteru
– Buďte upřímní
– Vkládat maximální úsilí do všeho, co děláte
– Respektovat ostatní
– Rozvíjet sebekontrolu
Cvičencům FEI Šintó Musó rjú je od určité úrovně doporučeno dodržovat Godžó 五常 (pět ideálů 仁 džin lidskost (soucit k bližnímu), 義 gi smysl pro poctivost, povinnost a spravedlnost, 礼 rei slušnost, 智 či moudrost a 信 šin pravda ).
Na závěr
Chtěl bych napsal, že jsem byl velmi rád, že se pan Harada snažil nám osvětlit tyto informace, které se na běžných seminářích ne vždy slyší, navíc vysvětlené s jistým nadhledem stavu věci. V samotných cvičeních pan Harada kladl důraz na provedení správné, uvolněné, velké a silné techniky, na neustálé vytváření tlaku na protivníka/protivníky během cvičení kata a též na mentální i technickou připravenost či připravování se. Jeho neustále dobrá nálada, otevřenost, snaha nás naučit, ale i přísnost na druhé straně, dělaly ze společených cvičení či pobytu v jeho přítomnosti velmi podnětnou zkušenost pro moje/naše další cvičení iaidó.
Briza
Za proběhlé konzultace a připomínky k tomuto článku během vzniku patří poděkování Vláďovi Hyndrákovi.
Sensei Harada Kazuhiro na Riga taikai 2009 -zdroj blog kendó federace z Lotyšska http://kendo-lv.livejournal.com/4813.html
členové Kokki dojo s panem Haradou a paní Saitó při cvičení v Českých Budějovicích v srpnu 2011
Zde je odkaz na reportáž z návštěvy pana Harady u nás v České Republice: http://www.kokkidojo.cz/?p=1333