Ve dnech 6. a 7.září 2013 proběhl ve Vyškově seminář pod vedením senseje Victora Cooka (7.dan iaido, 5.dan jodo, 4.dan kendo) a Terry Cook (5.dan iaido, 3.dan jodo). Celý seminář se nesl ve velmi přátelském duchu a s humorem, kterým sensei nešetřil.
I pro tento rok bylo hlavním tématem Seitei Iai. Sensei Cook všechny techniky demonstroval a podrobně vysvětlil. Bylo naprosto fascinující s jakou lehkostí a precizností jednotlivé techniky předváděl. Protože letošní ročník byl výjimečný nižší účastí, mým odhadem se sjelo asi 80 účastníků, tak cvičení probíhalo ve velmi komorní atmosféře, s řekl bych až individuálním přístupem. To umožnilo začínajícím cvičencům proniknout do hloubky jednotlivých technik a pod vedením paní Cookové si detaily procvičit a zažít. Pokročilí studenti se pak mohli plně věnovat studiu koryu pod vedením senseje Cooka.
Na závěr semináře proběhly zkoušky na žákovské technické stupně. Bylo skvělé vidět, kolik žáků má zájem se stále zdokonalovat a studovat Iaido.
Na tomto místě bych také rád poděkoval organizátorům z ShinBuKan ČR za skvělý seminář a víkend plný zážitků.

Libor

Dne 29. června 2013 se v Praze konal již 4. ročník Kensei taikai, a to jak v kategorii jednotlivců, tak týmů. Příjemným bonusem pak bylo enbu rozhodčích, které se konalo o přestávce mezi kategoriemi. Na prvním místě je třeba poděkovat organizátorům z Kensei dojo, kteří neponechali nic náhodě a navíc připravili mimořádně chutné a opulentní pohoštění (snad se nejednalo o pokus atentátu na soupeře 🙂 ). Samotné závody proběhly v příjemné atmosféře a na konci se rozhodčí po rozhodovacím maratónu shodli, že je opět vidět veliký pokrok, hlavně u nižších stupňů.

Za Kokki dojo bohužel letos startovali jen dva lidé, kteří ukořistili i něco medailí ve 2. danech (Kristína Poslušná – 2. místo, Jan John – 3. místo). Účast v soutěži týmů tak byla málem ohrožena, naštěstí se podařilo získat od soupeřů krátkodobou zápůjčku, takže za nás startoval i člen Šinbukanu Praha Vladimír Koutný. Pro něho to byly první týmové závody a pro nás vstupenka do klání. Z této dokonalé symbiózy vzešla nakonec stříbrná medaile v kategorii týmů. Přilbu O. Nobunagy jsme tedy neobhájili a minimálně na rok ji bude mít v držení vítězný Šinbukan Praha. Koneckonců je to putovní trofej, neměla by se tedy dlouho povalovat na jednom místě. Je jen na nás, jestli se zase někdy podívá do jižních Čech, takže na viděnou napřesrok na Kensei taikai.

Honza John

stříbrný Kokki dojo tým - zleva Vláďa Koutný, Kristína Poslušná, Honza John

Zase po letech jsme se z Kokki dodžó vydali na seminář do Mošovců na Slovensko – Kája Hyndrák a já. Při semináři, jehož tématem bylo ZNKR Seitei iai, Victorovi Cookovi asistovala jeho žena Terry, John Piper (5.dan) a další dva 5.dani ze Šinbukanu Maďarsko. Mimo slovenských a několika českých iaidistů z Budějovic, Plzně a Vyškova byli přítomni iaidisté z Maďarska a Polska – povětšinou stoupenci Šinbukan dódžó. Hrubým odhadem celkem tak 50-60 lidí.
Obsah vysvětlování semináře se hodně věnoval práci nohou, tak jak na ni prý kladl důraz Išido Šizufumi sensei na letošním jarním semináři v Bathu. Na správnou práci nohou Cook sensei apeloval i při mnoha samostatných cvičeních a bylo jasné, že to bude chtít vidět i na nedělních zkouškách. V sobotu se probralo a procvičilo prvních 10 ZNKR Seitei iai kata a v neděli dvě zbývající. Zbytek nedělní části cvičení byl věnován právě přípravě na zkoušky. Cílem naší účasti v Mošovcích bylo složení zkoušek na 3.dan iaidó. Zkušební komise (5 sensejú) po nás chtěla vidět předvedení reihó, jedné volitelné korjú kata, pak Ukenagaši, Cukáte, Sanpógiri a Šihógiri kata ze ZNKR Seitei iai. Kája byl při zkoušce úspěšný, patří mu moje gratulace. Mně se složit nepodařilo. Necvičil jsem dobře během zkoušek a je nutné na mém iaidó zapracovat a některé části mého iai zlepšit, abych příště uspěl. Po zkouškách jsem si došel pro odezvu k sensejům, tak mám v tom jasno. Též přihlížející Michal Kolísek ze Šinbukanu Vyškov mi dal cennou odezvu. Za to moc díky.

Sobotní podvečer jsme se sami s Kájou místo Sajonara párty vydali poznávat okolní přírodní krásy. Rozhodli jsme se podívat na zříceninu Blatnického hradu poblíž nedaleké vesnice Blatnica. Cestou pěšky od pozůstatků hradu přes část Gaderské doliny kolem Gaderského potoka jsme byli odměněni spatřením Mloka skvrnitého – latinsky Salamandra Salamandra (asi 20-25 cm dlouhý ocasatý obojživelník s černou kůží s oranžovými/žlutými skvrnami). Cestou jsme viděli krásné výhledy na zalesnéné kopce Velké Fatry, scenérie listnatého lesa okolí Gaderského potoka a na okraji Blatnice si prohlédli památník SNP (Slovenské národní povstání), kde jako upomínka na hrůznosti 2.světové války byly k vidění socha památníku, hromadný hrob padlých, kulomet, minomet a háj s vysázenými 102 stromy – každý za jednu vypálenou vesnici – viz Poznámka na konci článku. Celé jsme to pak završili návštěvou koliby a ochutnáním bryndzových halušek. I tenhle výlet byl součástí putování za složením 3.danu a z mého úhlu pohledu nejzajímavější a nejhezčí zážitek těch tří dnů. 🙂

Kája měl sebou foťák a hlavně na sobotním podvečerním výletě jsme fotili, na semináři jsme nefotili vůbec. Několik fotek vzniklo ze zkoušek, ale osvětlení haly moc neprospělo výsledku fotek, tak je jich jen pár – viz galerie níže.

[Show as slideshow]

Myslím, že je správné veřejně poděkovat Vláďovi Hyndrákovi z našeho dódžó za úsilí, které vynaložil na našich společných trénincích v posledních měsících, aby se naše iai směrem ke zkouškám zlepšilo.

Briza

Poznámka ze stránek Muzea SNP:
Výsledkom našej doterajšej spolupráce je zoznam 102 vypálených obcí, ako dôsledok represálií nacistov a príslušníkov POHG na Slovensku. (Obce zaradené do tohto zoznamu splnili základné kritérium – z celého počtu domov v obci, boli vypálené minimálne dva domy, a to v dôsledku represálií fašistami pri potlačovaní povstania, resp. pred príchodom frontu, nie v dôsledku bojových akcií pri prechode frontu.)

Vysvětlivka:
POHG – príslušníci Pohotovostných oddielov Hlinkovej gardy

V měsící srpnu tomu bude rok od týdenní návštevy České republiky delegace sensejů iaidó a kendó z Koganej (část Tokia). Členem delegace byl pan Šótaró Jamamoto (7.dan iaido), jenž se nám iaidistům po čtyři tréninky věnoval (fotogalerie a článek z tréninků je o několik článků níže na tomto webu). Věřím, že si všichni zůčastnění vybaví to, jak sensej se svojí energií a úsilím se snažil předat a vysvětlit co možná nejvíce a také, abychom pochopili, jak je důležité se snažit dobře zvládnout základy a na tom stavět dále. Aspoň to se vybaví mně.
Každý, kdo byl na prvním cvičení v Praze na Chodově si jistě vzpomene, jak důkladně sensei při našem cvičení kata sledoval naše nohy, konkrétně to, jak stojíme a jak se pohybujeme. Sensej pak na tabuli s papírem napsal v kandži pár bodů ohledně základních prvků a principů iaidó. Našel jsem fotku, na níž jsou ony body zaznamenány na tabuli. Nejsem schopen zopakovat přesný výklad toho, co pan Jamamoto říkal, ale aspoň se pokusím uvést body, tak jak jsem si je zapamatoval a jejich význam (v závorce). Jestli někdo z těch, co tam byli, si to pamatuje jinak nebo umí japonsky a na obrázku níže je to jinak, tak dejte prosím vědět do komentářů ke článku.

Důležité v základech iaidó:
– aši sabaki (pohyb nohou)
– přední a zadní noha ( jejich vzájemný vztah při pohybu, pevném postoji)

Principy dělající iaidó ( seřazené podle důležitosti použití ):
1. oči ( pohled )
2. nohy ( pohyb nohou )
3. tanden ( síla uložená nízko v podbřišku )
4. ruce ( síla rukou )

Zde je foto s body, tak jak je napsal pan Jamamoto během prvního cvičení:

1.8.2009

Briza