Nakajama Hakudo – projev velké podstaty bušidó

Historie 1 Comment »

Dneska zase trocha historie – snad to není na škodu 🙂 Objevil jsem na fóru e-budo.com ( http://www.e-budo.com/forum/showthread.php?t=634 ) citaci článku z deníku Nippon Times z 28.srpna 1945. V tomto článku jsou citovány názory Nakajamy Hakuda ohledně chování a přijmutí porážky Japonska v 2.světové válce. Dnem, kdy vyšel tento článek v novinách – 28.8.1945 začala Spojenecká vojska obsazovat japonské ostrovy. Také uplynulo 13 dní od oznámení kapitulace Japonska cisařem Hirohitem ( 15. srpna 1945 ), což se stalo po svržení atomových bomb na Hirošimu (6.srpna 1945) a Nagasaki (9.srpna 1945).

Zde je můj překlad:
Nippon Times. Úterý, Srpen 28, 1945, odstavec 2, sloupec 6
———
LIDÉ VYZVÁNI, ABY PROJEVILI VELKOU PODSTATU BUŠIDÓ
———
Musíme Čelit Příchodu Spojeneckých Vojsk s Důstojností a Snášenlivostí

————-
Musíme čelit příchodu Spojeneckých vojsk s důstojností a snášenlivostí – s tímto myšlením, které vedlo samuraje bojovat v dávných dobách do bitvy se vší vážností, ale jakmile uznal porážku, ukázal šlechetnost srdce – nikdy nehloubat nad tím, co skončilo. To je postoj šermířského mistra Hiromiči [Hakudo] Nakajamy, který říká:

„Nemá smysl probírat se tím, co je minulostí a co se stalo. Je slabošské přemítat o událostech z minulosti. Za starých časů, samuraj nikdy nemluvil o tom, co skončilo. Bojoval se vší vážností proti svému nepříteli, ale jakmile uznal porážku, tak cesta opravdového samuraje byla, mít rád své nepřátele s láskou větší než před bojem.“

„V šermu nazýváme toto myšlení „ohen“ čili přizpůsobit sama sebe ke proměně. Jinými slovy, to je stav uvědomění a uznání přirozeného chodu věcí, všichni kolem se vzdali usilí a je dosaženo stavu prázdnoty. To vyžaduje šlechetnost srdce. To je hlavní smysl umění šermu. Musíme uvítat Spojenecké vojsko s právě takovým myšlením. Včera byli nepřátelé, ale dnes již nejsou. Pokud na ně nemůžeme myslet jinak než jako na nepřátele, pak nemůžeme říci, že jsme skutečně porozuměli podstatě bušidó.“

„Pokud existuje nejnepatrnější pocit zlosti – pak bude uchován v našich srdcích a nemůžeme přijmout tolerantní náhled, odrazí se to v projevech našeho zevnějšku a postojích a dáváme tak důvod ostatním, aby na nás nahlíželi jako na opovržení hodné. Věřím, že velikost národa spočívá v jeho tolerantním (snášenlivém) postoji.“

Vývoj Musó Šinden rjú – část IV – Nakajama Hakudo

Historie 1 Comment »

Ahoj,
v časopise jednoho oddílu aikidó a iaidó z Los Angeles se v dubnu 2009 objevil velmi pěkný článek o životě Nakajamy Hakuda. Od autora jsme dostali zvláštní povolení pro jeho publikování na našem webu, tak jej tedy v překladu zveřejňujeme pro českou veřejnost. Původní článek i předchozí díly o vývoji a historii Musó šinden rjú je možné stáhnout na adrese http://www.aikidocenterla.com/newsletter.html

Vývoj Musó Šinden rjú – část IV
Autor: Gary Myers – hlavní instruktor iaidó v Aikido Center of Los Angeles, LLC, 1211 N. Main Street, Los Angeles, CA 90012, Tel: (323) 225-1424 www.aikidocenterla.com

Nakajama Hakudo

V posledním článku jsme probírali hlavní představitele větví Tanimura a Šimomura školy Musó Džikiden Ejšin rjú z období Meidži. V tomto článku se zaměřujeme na Nakajama Hakuda – šermířského mistra 20.století. Hakudo se narodil v prefektuře Išikawa v roce 1872. Jeho rodina byla vazalem velkého samurajského klanu Maedů této oblasti. Ve věku 8 let opustil svou rodinu, aby žil s rodinou obchodníků ve městě Tomijama. Stal se dychtivým studentem hry Go a již ve 14.letech byl považován za odborníka. Když mu bylo 16, odešel do Tokia, aby pokračoval ve svém nadšení pro Go. V 17 letech hrál hru Go, které změnila jeho život. Jeho protihráčem byl Negiši Šingoro, který byl hlavou šermířského Jušinkan dódžó. Krátce poté se Hakudo stal jeho žákem. V Jušinkan dódžó se učil Šindó Munen rjú (formě kendó), ale v té době se žádné formy Iai v této škole neučily. Říká se, že Hakudo také studoval kendó u mistra Teraje Ičitara ze školy Jamaguči Itto rjú.

Když mu bylo 23, dostal své první osvědčení o osvojení a v 27 byl jmenován úplným mistrem. Hakudo se oženil s Šingorovou dcerou a byl přijat do rodiny Negiši. Když mu bylo 31, tak se musel se vrátit ke svému rodu Nakajamů, důvodem byly finanční potíže. V roce 1905, ve věku 33, si Hakudo otevřel dódžó v Tokiu, jmenovalo se Júšinkan na počest dódžó svého učitele.

Hakudo začal usilovně studovat Musó Džikiden Ejšin rjú v Tosa. Studoval pod vedením mistra Morimoto Hokušin z větvě Tanimura a mistrem Hosokawa Jošimasa z větve Šimomura. V roce 1922 se Hakudo stal 16.velmistrem této větve a to ve věku 49 let. Říká se, že se byl mistrem obou větví Iai a studoval jiné formy iaidžucu.

Hakudo měl ve svém dódžó mnoho slavných žáků a byl instruktorem u společností hlavních dodavatelů elektřiny Mitsui a Mitsubiši. Také učil šerm námořnictvo, dále na Univerzitě Keio, na policejní akademii Keišičó a čísařskou gardu. Byl také součástí poradního sboru, který vyvinul osnovy pro výuku boje s mečem pro Tojamskou vojenskou akademii. Bývá také nazýván stvořitelem školy Tojama rjú. Byl také tvůrcem komise pro zkoušení všech hlavních instruktorů kendó v celé zemi. V roce 1927 byl jmenován mistrem džódó, čímž se stal jediným člověkem, kterému bylo uděleno mistrovství ve třech bojových umění. Byl také dobrým přítelem O’Senseie (Moriheje Uešiby – stvořitele aikido) a zpostředkoval manželství dcery O’Senseie a Nakakura Kijóšiho (Hakudův žák).

Nakajama Hakudo začal zdokonalovat techniky iai a tak posiloval a rozvíjel vlastní styl, který zahrnoval Musó Džikiden Ejšin rjú. Svůj styl šermu nazýval Musó Šinden Battó Džucu. Tento název se používal do roku 1955, později se formálně změnil na Musó Šinden rjú. Hakudo začal používat termín Iaido v roce 1932.

Hakudo nebyl velké postavy, měřil jen 158 cm, ale používal meče v rozmezí délky čepele 78 až 84 cm (neboli 2.6 – 2.77 shaku). Nosil působivý oficírský knír. Také testoval řadu moderních mečů, vyrobených mečířem Kanetokim (používá jméno Kanemiči) a mečířem Jošičikou. Mnohé z těchto mečů, které testoval, mají na sobě vyražené jejich podpisové známky. Je známa historka o tom, že čistě přesekl bez poškození čepele balík rýžové slámy s železnou tyčí uvnitř. Také se říkalo, že uměl z velké vzdálenosti přiskočit a rozseknout fazoli druhu adzuki na dvě části bez rozříznutí něčeho jiného. Nakajama Hakudo měl tu čest předvádět, jak Iaido, tak Kendo kata a před císařem při třech různých příležitostech. Existuje filmový záznam, který byl vydán na DVD, jenž ukazuje některé z těchto demonstrací.

Za výuku bojových umění byl Nakajama Hakudo v roce 1946 uvězněn americkými silami v Jokosuze. Na nějakou dobu zanechal bojových umění, ale vrátil se k nim v polovině roku 1950. Existují filmové záběry během této doby, kde ve věku 83 let obratně cvičí různé techniky iaido. Zemřel v roce 1958 ve věku 86 let.

Hakudo nejmenoval nástupce, takže ho mnozí považují za posledního velmistra větve Šimomura, i když po jeho smrti byly do pozice velmistra jmenovány další dvě osoby. Většina z jeho nejváženějších žáků iaidó, kteří se posléze sami stali učiteli již zemřeli např.: Danzaki Tomoaki, Nakakura Kijóši, a v poslední době nejmladší student Mitsuzuka Takeši, který byl jedním z iaidó učitelů našeho učitele (Pozn. překl. myslí tím jejich učitele aikido a iaido Kenšó Furujiho v dodžó v Los Angeles) a přátel. Budeme pokračovat v tradici linie Musó Šinden rjú skrze tento vztah.

Poznámka redakce: Tento článek je překlad z původního anglického článku napsaným Gary Myersem, hlavním instruktorem iaidó na Aikido Center of Los Angeles a nejprve objevil se v bulletinu Aiki Dojo (svazek 27, číslo 4), v dubnu 2009. Byl zde publikován na základě zvláštního povolení od Gary Myerse a Aikido Center v Los Angeles. (c) 2009 Gary Myers. Všechna práva vyhrazena.