V poslední době jsme začali v Kokki dódžó cvičit také kendó. Sice skromně, scházíme se jednou týdně (povětšinou sobota ráno), za to nadšeně se snažíme přiučit k technikám iaidó i něco z kendó. Mám pocit, že to pomáhá zlepšit moje/naše iaidó a pochopit ovládání meče v širších souvislostech.
Při našem cvičení kendó se zaměřujeme na zvládnutí základů. Velké množství opakování základních technik, jejich kombinace a série kirikaeši zabírají většinu času z tréninku. Je nás jen pár, techniku si mezi sebou nevysvětlujeme. Cvičíme tak, že každý je sám sobě soudcem. Není to vůbec ideální, to je třeba přiznat. Nicméně, to jak cvičit tu či onu techniku, každý čerpá ze vzpomínek z několika málo seminářů (s učiteli z Čech nebo z Japonska), kterých jsme se loni zůčastnili. Venca Máša cvičí přes týden kendó v Praze v Kensei dódžó, tak čerpá i odtud. Čas od času se k nám na cvičení připojí Vláďa Hyndrák a snaží se nám předat to, co pobral během jeho ročního cvičení kendó na střední škole v Japonsku nebo při jeho dalších pobytech tam. Další pomoc nám prokazují přátelé ze Sandómonu Praha či Sandómonu Velešín (manželé Cílkovi či Eliška Žáčková), z nichž se někdo občas u nás zastaví a zacvičí si s námi. Také nám nabídli možnost přijet si zacvičit kendó k nim. Poslední dobou k nám na společné cvičení přicházejí přátelé z dódžó MJER ČR Komei Džuku Honbu dódžó – též z Budějovic. Těch je také poskromnu, tak myslím, že spojené síly ve cvičení kendó obě strany uvítaly. Během cvičení panuje sice přátelská atmosféra, ale cvičení je intenzivní a bez zbytečných prodlev a mluvení. Dobrá nálada, únava, propocené gi a mokrý tenugui na konci cvičení jsou toho důkazem.
Kdyby někdo z českých nebo moravských kendistů nebo třeba odkudkoli odjinud se chtěl v budoucnu našeho cvičení zúčastnit, i třeba jen jednorázově při návštěvě jižních Čech atd., tak je vítán – stačí napsat email (viz Kontakty). Budeme rádi za každou zkušenost či radu, či sdílení přítomnosti hosta na cvičení.
Briza