Dneska zase trocha historie – snad to není na škodu 🙂 Objevil jsem na fóru e-budo.com ( http://www.e-budo.com/forum/showthread.php?t=634 ) citaci článku z deníku Nippon Times z 28.srpna 1945. V tomto článku jsou citovány názory Nakajamy Hakuda ohledně chování a přijmutí porážky Japonska v 2.světové válce. Dnem, kdy vyšel tento článek v novinách – 28.8.1945 začala Spojenecká vojska obsazovat japonské ostrovy. Také uplynulo 13 dní od oznámení kapitulace Japonska cisařem Hirohitem ( 15. srpna 1945 ), což se stalo po svržení atomových bomb na Hirošimu (6.srpna 1945) a Nagasaki (9.srpna 1945).
Zde je můj překlad:
Nippon Times. Úterý, Srpen 28, 1945, odstavec 2, sloupec 6
———
LIDÉ VYZVÁNI, ABY PROJEVILI VELKOU PODSTATU BUŠIDÓ
———
Musíme Čelit Příchodu Spojeneckých Vojsk s Důstojností a Snášenlivostí
————-
Musíme čelit příchodu Spojeneckých vojsk s důstojností a snášenlivostí – s tímto myšlením, které vedlo samuraje bojovat v dávných dobách do bitvy se vší vážností, ale jakmile uznal porážku, ukázal šlechetnost srdce – nikdy nehloubat nad tím, co skončilo. To je postoj šermířského mistra Hiromiči [Hakudo] Nakajamy, který říká:
„Nemá smysl probírat se tím, co je minulostí a co se stalo. Je slabošské přemítat o událostech z minulosti. Za starých časů, samuraj nikdy nemluvil o tom, co skončilo. Bojoval se vší vážností proti svému nepříteli, ale jakmile uznal porážku, tak cesta opravdového samuraje byla, mít rád své nepřátele s láskou větší než před bojem.“
„V šermu nazýváme toto myšlení „ohen“ čili přizpůsobit sama sebe ke proměně. Jinými slovy, to je stav uvědomění a uznání přirozeného chodu věcí, všichni kolem se vzdali usilí a je dosaženo stavu prázdnoty. To vyžaduje šlechetnost srdce. To je hlavní smysl umění šermu. Musíme uvítat Spojenecké vojsko s právě takovým myšlením. Včera byli nepřátelé, ale dnes již nejsou. Pokud na ně nemůžeme myslet jinak než jako na nepřátele, pak nemůžeme říci, že jsme skutečně porozuměli podstatě bušidó.“
„Pokud existuje nejnepatrnější pocit zlosti – pak bude uchován v našich srdcích a nemůžeme přijmout tolerantní náhled, odrazí se to v projevech našeho zevnějšku a postojích a dáváme tak důvod ostatním, aby na nás nahlíželi jako na opovržení hodné. Věřím, že velikost národa spočívá v jeho tolerantním (snášenlivém) postoji.“
27 března, 2010 at 9:50
Musím říct, že tohle by se hodilo při mnohem více příležitostech… Díky