Minulý víkend jsme se vydali do Prahy na Šinbukan taikai. Na programu byl v sobotu seminář iaidó vedený Victorem Cookem (7.dan iaidó) z Velké Británie a v neděli soutěž jednotlivců formou Enbu a pak ještě soutěž týmů. Seminář je pravidelně navštěvován iaidisty ze zahraničí. Letos mimo Čechů dorazili iaidisté ze Slovenska, Maďarska, Velké Británie, Itálie a Španělska.
Obsahem semináře bylo ZNKR Seitei iai. Byli jsme velice rádi, že Victor Cook sám demonstroval jednotlivé techniky a my mohli opět osobně pocítit jeho provedení. V minulosti se několikrát stalo, že pan Cook vysvětloval techniky, ale demonstrovali je jeho pokročilí žáci, což jsme naším pohledem neshledávali optimální. Vidět cvičit člověka se 7.danem a s 5.danem je rozdíl a výklad pak člověk lépe pochopí. Všichni z našeho dódžó si všimli odlišností ve výkladu některých technik, kihonu a souvislostí od výkladu pana Harady (každý učitel má své pochopení a preferuje, to co mu dává smysl a to učí). Rozšířilo nám to zase rozhled, proč se některé techniky cvičí tak či onak a tím být otevřenější a tolerantnější při vlastním hodnocení toho, co člověk vidí, jak druzí cvičí. Nicméně během celého semináře jsme si dosyta zacvičili a opravili si pár věcí v našem cvičení ZNKR Seitei iai.
V nedělní části proběhlo Taikai jednotlivců formou Enbu (cvičí až 6 lidí naráz a v případě většího počtu účastníků jsou vybráni porotou tři do dalšího kola, ve finálovém kole je určen vítěz a dva další). Soutěžilo se v kategoriích mudan, 1.dan, 2.dan, 3.dan a 4.dan. Enbu 3.danů a níže letos v porotě rozhodovali již účastníci se 4.danem. Od nás z Kokki dódžó byl v kategorii 3.dan vybrán mezi 3 nejlepší Honza John. Nám ostatním se nepodařilo projít ze skupin.
Soutěži týmů se zúčastnilo 12 týmů, to probíhalo systémem rozlosování týmu do dvojic do pavouka a KO systémem (prohraný končí, vítěz postupuje do dalšího kola). Prohráli jsme v semifinále s maďarským týmem, který posléze ve finále podlehl jinému maďarskému týmu – ve výsledku dělené 3. místo. Opět jsme si potvrdili, že soutěž v iaidó je dobrá příprava na zkoušky, kde člověk musí během 5 kata a Reihó předvést v danou chvíli ze sebe to nejlepší a ukázat tak porotcům, že mu mají technický stupeň udělit. Podobné to je při soutěži – vypořádání se s čekáním na zápas a ztuhlostí těla, vlastní psychikou, kvalitou vlastní přípravy, okolnostmi „Tady a teď“, schopnost „vytvořit si“ představu Kasótekiho. To vše se dá dobře cvičit účastí na soutěžích. Člověk se také sám poměřuje se svými „vrstevníky“ a zjišťuje, co je třeba zlepšit, proč je případně jeho iai horší. To je vlastně smyslem iaidó soutěží, dostat odezvu, co na sobě zlepšit (v technice i psychice) a tím celkově zlepšovat svojí osobnost.
Celkově dva pěkné dny strávené v Praze cvičením iaidó a potkávání se s dalšími iaidisty. Díky iaidistům ze Šinbukanu Praha a Šinbukanu Vyškov za uskutečnění akce.
Shodli jsme se, že někdy na jaře zase bychom (výprava z Kokki dódžó) rádi společně vyrazili na seminář a někteří na zkoušky na vyšší stupeň do Německa nebo Polska, kde se tradičně pořádají zajímavé akce a je tam taktéž vynikající prostředí a lidé. Snad tomu okolnosti dovolí.
Briza
Fotky z nedělního taikai nám nafotila Vendula Mášová (sestra Vency z Kokki dódžó). Za fotky mockráte díky.
