Kolikrát během Keiko (cvičení) nebo semináře sensejové vybízejí k uvolnění ramen. Chtějí, abychom uvolnili horní část těla. Cílem těchto sensejů je provádění samotného seku tak, že to není jen fyzický pohyb rukou, ale pořádné použití celého těla v kombinaci s vahou meče ( katany) …
V Iaidó nestačí jen zvládnout jednoho nepřítele, pokud by tomu tak bylo -> tak, technika se stává vedlejší. Iaidó je schopnost vypořádat se s více nepřáteli, nejen se spoléhat na sílu, ale také na techniku a přizpůsobení. Iaidó je používání těla a meče ( katany ) v souladu s cílem přemoci 4, 8, 20, 50 po sobě jdoucích soupeřů bez Suki ( otevření ) a bez únavy. „Tsune ni ITTE kyu ni awasu“ – „Buď připraven kdykoliv“, i po 2 hodinách intenzivního tréninku.
Kdyby se používaly jen ruce, tak je jisté, že fyzicky se dříve nebo později svaly unaví. Meč ( katana) by neměl být něco, co je bez shody/souladu s tvýma rukama. Meč ( katana ) by měl být používán správně, vnímat ho a skrze cvičení se učit pochopit, jak ho používat bez únavy. Neměl by jsi zápolit se svým mečem ( katanou ), aby dělal to, co chceš, i když váží více než 1 kg. Když začínáme trénink (keiko 稽古) jsme plní energie a je těžké jej použít, jako kdyby nic nevážil. Dobrou metodou k pochopení fyzikálních vlastností katany (váhy, vyváženosti) a jak jej správně používat, je cvičit suburi (素振り). Po několika sériích bude rychle odhaleno množství chyb spojených s použitím rukou a síly ramen.
V Japonsku učitelé používají 2 termíny „Wanryokou tōhō“ a „Datsuryokou tōhō“. První písemné vyjádření „Datsu-ryoku Tohō“ označuje „techniku meče používájící sílu ramen“ a druhé „techniku meče bez síly“ pomocí setrvačnosti a gravitace. Setrvačnost a gravitace jsou dvě slova, vezmeme-li v potaz jejich všechny významy, když pomyslíme, že jednokilová kovová čepel ostrá jako břitva dopadne na cíl. Protivník (Teki 敌) není z oceli, ale z masa a krve. K porozumění účinnosti katany může lekce tamešigiri (試し斬り) pod dohledem dobrého učitele upozornit na skutečnost, že správné užívání katany nevyžaduje sílu.
*** Toto je hrubý překlad eseje senseje s 8. Danem iaido ***
Toto je překlad původního článku v angličtině uveřejněném na webu http://www.yaegaki-kai.be/datsuryokou-toho/ , autorem je Simonini Michaël, s jeho svolením je tento článek publikován.
This article is translation of original english article from webpage http://www.yaegaki-kai.be/datsuryokou-toho/ , author of article is Simonini Michaël. He gave us the permission for posting of czech version.
8 listopadu, 2010 at 7:55
Význam „I Ai“
Fráze Tsune Ni ITTE Kyu Ni Awasu znamená „Vždy, co děláte, ať už spíte, jdete, běžíte nebo sedíte (Tsune Ni)“ a „Ať jste kdekoliv (ITTE, Iru)“ musíte „Být připraveni (Awasu) „. I Ai pochází z ITTE a Awasu a je to kratší způsob vyjádření, jak si pamatovat tuto frázi. – od výklad Trevora Jonese
19 listopadu, 2010 at 8:23
Upřesnění od Vládi Hyndráka ohledně významu slovíčka Awasu. Awasu neznamená navzdory zažitému „Být připraven“, ale „Být napojen“. Tento překlad pak mění význam slovíčka I Ai, vlastně jej dává na vyšší level vnímání, než je připravenost:
„Být napojeni (Awasu) “ (být napojeni na dění kolem sebe, být jeho součástí).
19 listopadu, 2010 at 8:41
dalšími významy awasu 合わす může být spojit, sjednotit, stmelit, přizpůsobit, uvést do harmonie,
Tím je jasné, v jakém kontextu je význam awasu ve frázi „Tsune Ni ITTE Kyu Ni Awasu“
být spojen se svým okolím (v soulad)/ být svým chováním sjednocen s okolím / být stmelen v jeden celek se svým okolím / přizpůsobit se svému okolí / být v harmonii se svým okolím